Pár daňových změn toho roku

Dědická daň se v podstatě ruší. Od ledna spadá pod daň z příjmů. V oblasti dědictví pak zákon pracuje s termínem bezúplatné nabytí. Veškeré příjmy získané z dědictví nebo odkazu jsou od roku 2014 od daně osvobozené. Tudíž je není třeba zanášet ani do daňového přiznání, respektive kvůli nim daňové přiznání podávat. A nezáleží na tom, zda dědíte po blízkém příbuzném nebo třeba úplně cizím člověku, ani na tom, zda dědíte jako fyzická nebo právnická osoba.  

Daň darovací od ledna 2014 podobně jako daň dědická samostatně přestala existovat. Ovšem to neznamená, že se nebude platit. V tomhle případě se totiž mění její sazba.

I zdanění darů spadá od ledna pod daň z příjmů. Nově platí jednotná sazba:

• patnáct procent u fyzických osob
• devatenáct procent u právnických.

Výrazně si teď tedy připlatíme.

Příklad

Pokud například dostanete dar v hodnotě sto tisíc, dříve jste zaplatili daň ve výši pět tisíc šest set korun. Od ledna dá za totéž fyzická osoba patnáct tisíc a právnická osoba devatenáct tisíc korun.

Osvobozeni od daně z příjmu získané darem jsou:

• příbuzní v řadě přímé a manželé,
• příbuzní v řadě nepřímé - sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s dárcem žijí nejméně po dobu jednoho roku ve společné domácnosti, a které z tohoto důvodu pečují o společnou domácnost nebo jsou na dárce odkázány výživou.

Daňové přiznání se tedy podává do prvního dubna jako přiznání k dani z příjmu.

Pokud příjmy z darů v daném roce nepřesáhnou patnáct tisíc korun, budou od daně osvobozeny – nezávisle na tom, zde jste nebo nejste s dárcem příbuzní.

Daň z převodu nemovitosti: nově daň z nemovitých věcí

Nezbytností již není znalecký posudek. Alespoň v případě převodu většiny obvyklých nemovitostí:

• byty a rodinné domy,
• chalupy, chaty a objekty určené pro rekreaci,
• garáže,
• pozemky, které tvoří s uvedenými stavbami funkční celek,
• pozemky, jejichž součástí jsou uvedené stavby,
• pozemky bez trvalého porostu, na kterých není zřízena stavba a ke kterým nebylo zřízeno právo stavby.

Pro finanční úřady už není rozhodující porovnání kupní ceny s odhadem znalce, nýbrž s cenou místně obvyklou -  údaj, který na základě typu, polohy a charakteru nemovitosti určuje finanční úřad. Daň se platí z vyšší z nich. Nepočítá se ovšem s celou cenou, která je v daném místě pro podobnou nemovitost obvyklá, ale pouze s jejími třemi čtvrtinami (sedmdesáti pěti procenty). Možnost využít znalecký posudek a porovnat kupní cenu s cenou odhadní zůstala také zachována. Do kalkulace se pak zahrne sedmdesát pět procent odhadní ceny. A daň se zaplatí z této částky nebo ceny kupní – podle toho, která bude vyšší.

Sazba daně je čtyři procenta. Je možné si odečíst náklady na pořízení znaleckého posudku ze základu daně. Poplatníkem daně je prodávající. S tím, že kupující má roli ručitele. Pokud prodávající daň ve stanovené lhůtě nezaplatí, padá břímě na kupujícího. Zákon ale také umožňuje, aby se obě strany smluvně dohodly, že daň zaplatí kupující.